CA method prošla desítkami let vývoje

Wilhelm Maximilian Wundt (1832 –1920) zkoumal základní prvky duševního dění – počitky, vnímání, emoce, představy, asociace, zákonitosti, podle kterých se tyto prvky spojují do složitějších psychických činností. Na základě experimentů byly formulovány asociační zákony.

“William James (1942 - 1910) rozvinul originální teorii emocí, kterou ve stejný čas formuloval podobně dánský fyziolog Carl G. Lange. Její podstatou je předpoklad, že citové zážitky jsou odezvou na tělesné změny vyvolané emocionálně významnými podněty. Nejprve tedy vzniká fyziologická reakce, poté následuje citový prožitek.”
Citováno z https://wikisofia.cz/wiki/William_James

Slovní asociační experiment patří k nejstarším psychodiagnostickým metodám vůbec. Před více než sto lety experimentoval se slovními asociacemi Francis Galton, metodiku propracoval Wilhelm Wundt a později byla zaváděna Kraepelinovou školou do psychopatologie. Počátek praktického využívání metody je spojen se jménem Carl Junga, který od r. 1911 používal standardního souboru 100 podnětových slov. Za dlouhou dobu své existence prošel asociační experiment mnoha modifikacemi a způsoby administrace, vyhodnocování a interpretace.

Slovní asociační experiment je jednak metodou experimentálně výzkumnou, jednak metodou psychodiagnostickou. Poskytuje vzorce řečového chování spolu s možností registrace zážitkové stránky verbálních projevů. Zachycuje charakteristické znaky řeči: dynamiku a pohotovost řečové produkce.

Charakteristiky myšlení nacházejí svůj odraz v řeči, proto z reakcí vyšetřovaných osob v asociačním pokusu lze usuzovat na tempo, pregnantnost, hloubku myšlení nebo na jiné poruchy. Experiment může být cenný i pro diagnostiku zájmů a postojů. Je použitelný od dětského věku bez omezení.

Testy nedokončených vět
(testy doplňování vět). V r. 1897 použil tohoto postupu Hermann Ebbinghaus při zkoumání inteligence, kterou definoval jako schopnost kombinace a integrace. Průkopníkem ve využívání doplňování vět pro diagnostiku osobnosti byl Alexander Tendler. Tato metoda má mnoho variant. Všechny spočívají na shodném principu: vyšetřovaná osoba má doplnit začaté věty a přitom má napsat "první myšlenku, která ji napadne".

Jejich použití je mnohotvárné, lze je konstruovat za specifickým účelem. Nejčastěji slouží klinickým potřebám, screeningu, výzkumu. Jejich hodnocení je většinou kvalitativní. Některé propracovanější varianty splňují však i psychometrická kritéria. Rotterův test (Rotter Incomplete Sentences Blank, 1950) má tři formy: pro středoškoláky, vysokoškoláky a ostatní dospělé. Split-half reliabilita testu dosahovala hodnoty r = 0,83. Byla potvrzena i validita testu vzhledem k schopnosti rozlišovat adaptované a neadaptované jedince. Curtis Completion Form (James W. Curtis, 1953) je zaměřen na testování emocionální zralosti a přizpůsobení. Test se hodnotí na základě obsahové analýzy a byl standardizován na souboru 335 osob. Biseriální koeficient validity pro rozlišení mezi normálními subjekty a neurotiky byl r = 0,97, mezi normálními a non-normálními osobami 0,98 a mezi neurotiky a psychotiky 0,73. Joseph M. Sacks a Sidney Levy vytvořili: Sentence Completion Test, obsahující 60 nedokončených vět, rozdělených po čtyřech do patnácti kategorií (např. vztah k matce, otci, rodině, pohlavnímu životu, vlastním schopnostem, minulosti, atd.). Shoda vícenásobného posouzení u 1 500 osob byla v 92 %. S klinickou diagnózou bylo ve shodě 72 % nálezů vytvořených na základě testu.

Rorschachův test
je další z projektivních testů. Autorem je švýcarský psycholog Hermann Rorschach, který usiloval o vyhodnocení osobnosti pomocí skvrn. Podrobné informace k této metodě jsou k dispozici zde https://www.rorschach.org.

Metody založené na preferenci barev patří k manipulačním metodám, při jejichž administraci jedinec vybírá, přetváří nebo manipuluje s podnětovým materiálem. Projektivní manipulační techniky jsou využívány v psychodiagnostice dětí i dospělých. Mezi nejznámější patří např. Lűscherův test (LBT, r. 1949), Barevný pyramidový test (BPT, r. 1946) Maxe Pfistera, kdy oba autoři vycházeli z předpokladu, že individuální chování vůči barvám má vztah k osobnosti, zejména pak k afektivitě. U Pfisterova testu nejde jen o volbu barev, ale také o jejich uspořádání. Lűscherova diagnostika je založena na vyhodnocování významu preference a odmítnutí určitých barev. Základní hypotézou je úvaha, že preference barev je jistým způsobem závislá na některých osobnostních proměnných, na situačních stavech organismu i na objektivně působících činitelích (Svoboda, M.: Psychologická diagnostika dospělých. Praha, Portál 1999). Teorie testu vychází ze vztahu fyziologických mechanismů a struktury barvy, tj. že ke specifické barvě se váží specifické formy a obsahy chování či prožívání jedince. Ke skupině tzv. barvových testů patří i Chromatický asociační experiment (CAE), jehož autorem je Vadim Ščepichin, který metodu rozpracoval v 70. letech 20. stol. Metoda je využitelná především pro diagnostiku charakteristik osobnosti a vystižení sociálních vztahů jedince včetně jeho individuálního systému hodnot. V originální verzi tvoří testovací materiál 12 barevných pastelek a seznam několika desítek podnětových slov, který je dle autora sestaven tak, aby co do největší míry reprezentoval životní realitu, a spadal do sféry kognitivní, emocionální a sociální. Jde o projektivní, resp. semiprojektivní osobnostní test, který se rozšířil pod názvem Test barevného sémantického diferenciálu (TBSD, Ščepichin, Ricklová). Technika se svou konstrukcí blíží jednak asociačním experimentům, jednak pracuje s barvami jako prostředkem diagnostiky a pracuje i s postupy, které jsou typické pro posuzovací škály (Osgoodova metoda sémantického diferenciálu). Jedinec nejprve přiřadí ke každému podnětovému slovu 3 barvy, které se ke slovu hodí. Dále každé slovo číselně ohodnotí na čtyřstupňové škále a nakonec stanoví individuální preferenci barev – hierarchicky je seřadí. Metoda je založena na porovnání jednotlivých úrovní hodnocení podnětových slov. Autoři TBSD nevycházejí z určitého všeobecného psychologického významu připsaného jednotlivým barvám, ale z individuálního významu těchto barev pro konkrétního jedince. Připouštějí, že jednotlivé barvy u člověka vyvolávají specifickou emoční odezvu, která je u značné části populace přinejmenším podobná. Test měří subjektivní význam slova tak, že jedinec k němu přiřazuje barvu, popř. tři barvy ze dvanácti barev (nevědomé hodnocení) a hodnotu 1-4 (vědomé hodnocení). Při vyhodnocení a interpretaci se pracuje se vztahy mezi podnětovými slovy, které byly vytvořeny na základě asociačních řetězců. Sledují se proměnné jako je hierarchie barev, kombinace barev v hierarchii a frekvence barev v protokolu. Při vyhodnocení jsou také podnětová slova podle hodnocení 1-4 rozdělena do 4 kategorií podnětů: jednoznačně preferované, spíše preferované, spíše odmítané a jednoznačně odmítané. Nedílnou součástí vyhodnocení a interpretace je kvalitativní analýza. Test se využívá v psychodiagnostice dětí i dospělých.

Prof. Dr. Max Lüscher (1923 - 2017), známý svým barevným testem, zemřel 2. února 2017 ve věku 93 let v Lucernu. Narodil se v Basileji, kde vystudoval sociologii, filosofii a klinickou psychiatrii. O barvovém testu poprvé referoval na Mezinárodním psychologickém kongresu v Lausanne v roce 1947. Následně v roce 1949 vyšla publikace pod názvem “Lüscher-Color-Diagnostik”, která byla postupně přeložena do 27 jazyků. Ve stejném roce získal Max Lüscher doktorát z filozofie a psychologie na univerzitě v Basileji. Lüscherův barvový test je klinicky používán od roku 1947. (Zdroj: Max Lűscher institut) www.luscher-color.ch

Max Lüscher byl dále vedoucím Institutu psychologicko-lékařské diagnostiky ve švýcarském Lucernu. Stal se profesorem v Amsterdamu, pedagogickými funkcemi na univerzitách v Paříži a Romu, na Yale University v USA, v Jižní Americe, na univerzitách v západní a východní Evropě a v Austrálii. (Max Lűscher institut) www.luscher-color.ch

Přes 40 studií zabývající se Lüscherovým barvovým testem je k dispozici ke stažení zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed

Autorem CA method je český psycholog Jiří Šimonek, který propojil poznatky o základních principech asociací v lidském vědomí a barvových preferenčních měřeních. Narodil se v Krnově a vystudoval zde gymnázium. Poté Vyšší odbornou školu sociálně–právní v Ostravě a posléze začal studovat na Univerzitě v Olomouci obor psychologie. V roce 1977 promoval jako jednooborový psycholog. Již před ukončením studia pracoval v pedagogicko-psychologické poradně, kde pokračoval i po promoci.

Již od samých začátků se zajímal o projektivní techniky a barvy, proto z německého originálu přinesl do Čech Lüscherův barvový test, který používal především u dětí a mládeže. Usiloval o dokonalost, a tak začal studovat a bádat, shromažďovat výsledky, porovnávat je a všímat si odlišností a shod. V té době jej zaujal seminář o sémantickém diferenciálu, ale stále nebyl spokojen. V rámci své rutinní psychologické praxe chtěl pojmout lidské vědomí v celé jeho celistvosti, což je podstatou přístupu CA method. Diagnostické systémy, které byly v té době známé a uznávané, mu připadaly příliš zjednodušené, až zavádějící. A právě proto jej jeho touha po hloubce a komplexnosti inspirovala k propojení slov a barev do jednoho systému. Neméně k tomu přispěla jeho záliba v matematice, statistice, fyzice a dalších exaktních vědách, které pracují s ověřitelnými a kvalifikovanými fakty.

V roce 1980 Jiří Šimonek při práci s Lüscherovým barvovým testem zjistil, že chce z výsledků získat víc, než mu stávající metoda může nabídnout. Po roce bádání přišel nápad spojit Lüscherův barvový test s principem slovních asociací a vznikla CA method, původně pod názvem Barvy života.

První užívání metody spočívalo v ukazování barevných čtverečků a doplňování slov. Vyhodnocení takto získaných dat trvalo u jednoho testovaného až šest hodin. V tomto kontextu se stává zásadním milníkem rok 1985, kdy vstupní diagnostika systémem tužka-papír nahradily počítače. Ty umožnily získávat a vyhodnocovat řádově větší množství dat a metodu dále zdokonalovat.

První verze vyhodnocovacího programu CA method vznikla koncem osmdesátých let na počítači značky Consul. Z textového režimu do uživatelsky výrazně příjemnějšího – grafického – se přesunula s nástupem Windows v roce 1991.

V roce 1995 se podařilo oddělit část sběru dat a vyhodnocování, takže bylo možné provést diagnostiku doma a data k vyhodnocení předat pomocí diskety poštou nebo e-mailem. Mezi nejpodstatnější změny, které přinesla postupná digitalizace metody koncem 90. let minulého století patří úprava vizuální části diagnostiky (asociace slov k barvám). Čtverečky nahradily simulované barevné koule. Namísto jednolité barevné plochy byla vytvořena barevná škála odstínů. Slovní objekt byl dále umístěn uprostřed kruhu barevných koulí. Na první pohled jde o malé změny, ale při diagnostice hrají velmi podstatnou roli pro zpříjemnění procesu a zpřesnění výsledku diagnostiky. Na technickém zkvalitňování metody se v jejích počátcích podílel tým IT expertů Mgr. Jiří Šimonek, Mgr. David Šimonek, Ing. Daniel Holešínský, Ing. Robert Bohoněk a Mgr. Petr Slavík.

Do obecného povědomí se metoda začala dostávat po roce 2001, kdy byl k dispozici dostatečný vzorek diagnostikovaných osob. Zájem o její praktické využití projevovaly především pedagogicko-psychologické poradny. Poptávka po školeních dále stoupala ze strany odborných poradců a konzultantů.

Masivní nástup internetu v roce 2003 přinesl další velký krok dopředu – první on-line diagnostiku. Podařilo se tak odstranit poslední bariéry v komunikaci mezi testovací centrálou a klienty.

V roce 2006 byla založena společnost DAP Services, která si dala za cíl ujmout se CA method a rozšířit ji nejen v České republice, ale i za hranicemi. Skupina čtyř programátorů v čele s Jiřím Šimonkem juniorem navrhla a uvedla do života kompletní architekturu robustního technického webového řešení, připraveného unést mezinárodní vyhodnocovací centrálu CA method. Od této doby tým společnosti DAP Services pracuje na lokalizaci systému do dalších jazyků a integraci diagnostiky do dalších oblastí. Do práce se pustil tým specialistů z oblasti psychologie, sociologie, programování, managementu a marketingu, který se věnuje vývoji metody a hledání možností jejího využití ve všech oblastech lidského života. V tomto roce také vznikly první produkty zaměřené na oblast školství.

Metoda byla přizpůsobena a použita pro segment Human resources v roce 2007. Používat ji postupně začaly lokální i celosvětově známé značky. Více o HR Solution

V roce 2009 byla metoda poprvé použita v cizím jazyce a v následujících deseti letech upravena pro použití v dalších 32 světových jazycích (např. angličtina, němčina, francouzština, italština, ruština, španělština, portugalština, hebrejština, čínština, polština, holandština, arabština, švédština, atd.). Od tohoto okamžiku se používání metody přesunulo z většinové části do zahraničí. Ze CA method se stává globální diagnostická platforma a Česká republika je jednou ze 30 zemí světa, kde je metoda používána. Produktů, které využívají CA method, vzniklo během prvních 40 let vývoje metody přes 50 a byly stvořeny díky spolupráci s více než 250 obchodními partnery z celého světa.

Metoda byla přizpůsobena a použita pro segmenty marketingového průzkumu a sportu v roce 2011. Používat ji postupně začaly lokální i celosvětově známé značky. Více o SportMind

V roce 2012 prošla metoda Barvy života tvrdou kritikou ze strany Unie psychologických asociací ČR, která vyústila do soudního sporu.

Hlavním argumentem ze strany UPA byly nedostatky v předložených teoretických východiscích metody. Z této nedostatečnosti byla ze strany UPA vyvozována také nemožnost jak validizace, tak prokázání reliability. Další nedostatky byly shledány například v oblasti nedostatku manuálů a detailních postupů práce s klienty. Zmíněné argumenty přičítá DAP Services k ranému stádiu aplikace metody v používaných oblastech. Na manuálech, detailních postupech práce s klienty i prokazování validity a reliability se soustavně pracuje.

Další používané argumenty byly společností DAP Services považovány za nepravdivé a záměrně poškozující jméno metody i společnosti. V této době byla vyvolána mediální antikampaň, v rámci které byly vytvořeny četné záznamy poškozující metodu (tenkrát pod názvem Barvy života) i společnost DAP Services.

Z důvodu poškození dobrého jména podala společnost DAP Services žalobu k soudu. Poté, co v roce 2013 z UPA odstoupily osoby, které antikampaň iniciovaly, byl po dohodě obou stran soudní spor uzavřen a ukončen.

DAP Services považuje předkládání teoretických východisek pro CA method za klíčovou prioritu, soustavně prohlubuje aktivitu v oblasti vypracovávání studií o validitě a reliabilitě CA method v ČR a v zahraničí. Do vědecké činnosti postavené na práci CA method jsou v současné době zapojeni odborníci a vědecké kapacity z celého světa. Více na Akademické reference.

V roce 2013 byla předložena žádost o patentování CA method. Patentová žádost obsahuje přesný výpočet ukázkového parametru od vstupních dat po výstup, tak jak jsou jednotlivé parametry zpracovávány ve výpočetním jádru. Celá patentová žádost je k dispozici zde.

Systém a metoda počítačové analýzy výzkumu trhu
Identifikace: US 20140067475 A1
Předkladatelé: ŠIMONEK, JIŘÍ, ŠIMONEK, JIŘÍ, BOHONĚK, ROBERT A DALŠÍ
Jméno vlastníka: DAP SERVICES A.S., ČESKÁ REPUBLIKA

Abstrakt
Počítačem implementovaná metoda průzkumu trhu pro vyhodnocení korelace mezi entitou a jinými koncepty spojenými s entitou. Zaprvé, popsaný postup zahrnuje získávání vstupních dat od mnoha uživatelů ukazující na entitu a koncepty. Dále při opakovaném provádění sběru dat od uživatelů: shromažďuje údaje označující podskupinu barvových výběrů z předdefinované skupiny barev pro entitu i koncepty. Dále vytváří datové struktury představující výsledky diagnostiky CA method (Colour Association Method) pro každý z daných konceptů agregací podskupin uživatelských výběrů barev. Dále vytváří datové struktury představující výsledky diagnostiky CA method pro entitu agregací podskupin barevných výběrů uživatelů s ohledem na entitu. Dále, výpočet korelace mezi výsledky diagnostiky CA method konceptu a výsledky diagnostiky entity a reportování výsledků korelace.

CA method byla zařazena jako jedna ze 7 standardizovaných metod do národního projektu na Slovensku. V národním projektu bylo vybráno několik metod, které se v digitalizované podobě rozšířily do kompletního poradenského systému na Slovensku - Komposyt. Dva produkty založené na CA method byly standardizovány na Slovensku a jsou používány ve školském a poradenském národním systému. V návaznosti na standardizaci bylo vyškoleno 300 psychologů, kteří s metodou pracují.

Následně se celý nástroj stal součástí “Handbook of transferability”, což je přenositelná dobrá praxe projektů realizovaných v EU. Autorem doporučení je CEDEFOP (Evropské centrum pro rozvoj odborného vzdělávání).

V roce 2015 došlo k navázání spolupráce mezi společností DAP Services a Institutem Maxe Lűschera. Společná práce byla postavena na zkvalitnění publikační činnosti a přispěním k upevnění validity a reliability obou metod. Tým Maxe Lüschera ocenil práci týmu v DAP Services především v oblasti moderního přístupu k IT řešení a technologií, ve kterém se i přes dlouholeté snažení nedokázali v Lüscher-Color-Diagnostik AG dopracovat ke správnému cíli, a proto zůstávají u použití tištěných materiálů a testových baterií. Týmy došly ke shodě, že v akademické oblasti existuje málo studií dokazujících validitu a realiabilitu obou metod. Z toho důvodu se v roce 2015 rozhodli tento prostor společně vyplnit.

CA method se stává základem diagnosticko intervenčního řešení pro mentální přípravu sportovců. Diagnostika je uzpůsobená pro použití na tabletech. S výsledky diagnostiky pracují proškolení konzultanti, kteří procházejí několikadenním výcvikem a odbornou supervizí. Více o SportMind

Roční vědecko-výzkumný projekt prokázal vhodnost CA method pro odhalování raných fází demence. Vědci z České republiky a Velké Británie zkoumali vývoj a vyhodnocení použitelnosti diagnostiky pro zdravé dospělé osoby a osoby s poruchou mozku či fyzickou poruchou. Studii zaměřenou na toto téma publikovali v červenci 2017 v Healthcare Technology Letters.

V konceptech, které v sobě zahrnují umělou inteligenci, je nahrazen konzultant (člověk) virtuálním přítelem (buddym), který umí interpretovat výsledky diagnostiky a pomoct respondentovi na základě výsledků vhodnou radou, či tipem, co v životě změnit, aby se respondentovi fungovalo v životě lépe.

Virtuální přítel je vizualizován v online podobě a v první fázi jej řídí rozhodovací stromy, které se učí z našich dosavadních empirických znalostí seskupených v rámci intervencí konzultantů za 25 let.
Tyto rozhodovací stromy umožňují virtuálnímu příteli rozhodovat, které činnosti a rady respondentovi udělí.

Virtuální přítel působí v online prostředí aplikace v internetovém prohlížeči nebo aplikaci ve smartphonu. V rámci aplikace budeme sbírat zpětnou vazbu od uživatelů, ze které budeme vyhodnocovat relevanci a funkčnost doporučení, které virtuální přítel respondentovi dává. Na základě těchto zpětných vazeb budeme zdokonalovat chování virtuálního přítele.

Zavedení umělé inteligence
V rámci fungování výše zmíněných aplikací se k nám bude dostávat dostatek dat, které nám umožní aplikaci umělé inteligence. Dokážeme následně předložit data (všechny parametry, které dokážeme spočítat, feedback od uživatelů a chování uživatele v aplikaci, atd. ) počítači, který bude hledat souvislosti, které jsme my z empirie nedokázali nalézt a bude tímto virtuálního přítele učit se lépe rozhodovat a chovat. Výsledkem je efektivnější forma pomoci respondentovi. Nově nalezené algoritmy se budou automaticky aplikovat do aplikací a tím se budou aplikace samy učit lépe fungovat.

Diagnostiku CA method je možné provést v simulovaném 3D prostředí s využitím stereoskopického zobrazovacího zařízení v podobě náhlavní soupravy (3D brýlí) a se dvěmi periferiemi obsahujícími senzory pro snímání pozice. Výsledek diagnostiky je zobrazen ihned po dokončení diagnostiky rovněž ve 3D virtuální realitě.